Přeskočit na obsah

Kvíz pro rodiče · denní docházka do základní školy

Je Erazim pro naši rodinu?

Vnitřně řízené vzdělávání je pro všechny děti, ale ne pro všechny rodiče. Deset situací ze školního dne vám napoví, jestli je svobodná demokratická škola pro vaši rodinu – a jestli bychom si sedli. Zabere to tři minuty, nic nevyplňujete a výsledek uvidíte hned.

Kvíz se týká základních škol s denní docházkou. Žádná odpověď není špatně – jde o to, co čekáte od školy vy.

Otázka 1 z 10: Lekce jsou u nás dobrovolné. Vaše dítě už měsíc nebylo na žádné matematice. Co uděláte?

Jak je to u nás

Nejde nám o to, aby dítě chodilo na matematiku, ale aby umělo řešit problémy. Lekce jsou jen jedna z cest: nesledujeme, kolik času dítě čemu věnuje, ale jakých výsledků učení dosahuje – ve hře, na vlastním projektu, na výletě i mimo školu. Za to, co, kdy a jak dobře se naučí, odpovídá dítě samo. Když mu rodič lekce určí, tuhle odpovědnost mu bere. Učitelé přitom mají přehled, jak se dítěti daří, a citlivě zasáhnou, když je to potřeba.

Otázka 2 z 10: Dítě vám už několik týdnů říká, že si ve škole „jen hrálo“. Jak to berete?

Jak je to u nás

Hra je způsob, jakým se člověk učí: u deskovek děti počítají a plánují, ve společné hře se domlouvají a učí se unést prohru. Děti často samy nepoznají, kdy si hrají a kdy se učí. Učitelé si všímají, čemu se dítě věnuje, a co je potřeba, řeší s rodinou.

Otázka 3 z 10: Místo známek dostanete přehled, kolik výsledků učení má dítě v každém předmětu na začátku, na cestě a splněných. Stačí vám to?

Jak je to u nás

Na vysvědčení známky nejsou. U každého předmětu stojí, kolik výsledků učení má dítě na začátku, na cestě a splněných. V žákovském portálu vidíte víc než součty: každý jednotlivý výsledek učení i týden, kdy ho dítě splnilo. Dítě neporovnáváme se spolužáky, ale s tím, co má umět. Známky vznikají jen pro přihlášku na střední školu.

Otázka 4 z 10: Dítěti je osm a ještě nečte plynule. Jeho vrstevníci ve spádové škole už ano. Co na to říkáte?

Jak je to u nás

Učíme podle stejného rámcového programu jako každá základka, liší se to, kdy a do jaké míry se dítě do čeho pustí. Učitelé dítě pozorují a zapisují, jak postupuje, takže víte, kde je. Když něco nejde, domluvíme se na setkání ve třech a případně doporučíme poradnu.

Otázka 5 z 10: Mobily a počítače u nás nejsou zakázané. Co by vám vyhovovalo nejvíc?

Jak je to u nás

U obrazovky dítě dělá různé věci: baví se s ostatními, odpočívá, hraje si samo, dívá se na film, učí se – a někdy taky uniká, když neví, co se sebou. I hraní her bereme jako způsob učení. Když se objeví závislost, povídáme si o ní s dítětem a s těmi, kterých se týká. Je lepší, když si jí člověk projde v prostředí, které ho přijímá a kde na to není sám. A protože mobil není zakázané ovoce, děti ho snadno odloží.

Otázka 6 z 10: Školní sněm, kde mají děti i učitelé stejný hlas, schválí pravidlo, se kterým nesouhlasíte. Co uděláte?

Jak je to u nás

Členy sněmu jsou všichni žáci a učitelé. Schází se nejméně jednou týdně a rozhoduje o pravidlech i běžném provozu. Rodiče na sněm nechodí a nehlasují. Můžete říct, že vám pravidlo vadí, a ptát se na cokoli, ale pravidlo respektujete a nevedete dítě ani učitele k tomu, aby ho změnili. Škola patří těm, kdo v ní tráví den.

Otázka 7 z 10: Dítě přijde domů s tím, že mu starší spolužák opakovaně bere věci. Co uděláte nejdřív?

Jak je to u nás

Každé dítě má svého dospělého, na kterého se může kdykoli obrátit. Spory neřešíme trestem, ale rozhovorem, který vede někdo nezaujatý. Ve škole je i schránka důvěry. Šikanu nepřehlížíme, řešíme ji.

Otázka 8 z 10: Děti nerozdělujeme podle věku. Váš prvňák bude trávit den i s deváťáky. Jak se na to díváte?

Jak je to u nás

Prvňák i deváťák se u nás potkávají každý den. Dítě si kamarády vybírá samo a naučí se mluvit se staršími i s dospělými jako se sobě rovnými. Jestli mu to sedne, ukážou dny na zkoušku – ještě před jakýmkoli podpisem.

Otázka 9 z 10: Jak se na takovou školu dívá druhý rodič?

Jak je to u nás

Má-li dítě dva rodiče, potřebujeme aktivní souhlas obou. Nestačí, že druhý rodič nic nenamítá nebo že o škole běžně rozhoduje jen jeden z vás: na pohovoru chceme mluvit s oběma a smlouvu podepisují oba. Když jeden z rodičů se školou nesouhlasí a táhne dítě opačným směrem, doplatí na to hlavně dítě. Pokud dítě druhého rodiče nemá, stačí samozřejmě souhlas váš.

Otázka 10 z 10: Dítě je u nás rok. Podle čeho poznáte, že to byl dobrý krok?

Jak je to u nás

Pokud čekáte, že škola bude dítě tlačit k výkonu a známkám, nebudeme si rozumět. Chceme, aby dítě znalo své silné a slabé stránky, umělo spolupracovat a dotáhnout vlastní nápad. Všichni naši deváťáci, kteří se hlásili na střední, se dostali tam, kam chtěli.